Předseda:
Členové:
Postavení předmětu český jazyk a literatura je ve vzdělávacím systému gymnázia stěžejní. Jedná se o komplexní předmět, který žákům poskytuje všestranný rozvoj.
Nižší stupeň gymnázia rozvíjí u žáků kompetence, které odpovídají druhému stupni základní školy. Do předmětu jsou zahrnuty literatura, jazykověda, stylistika a komunikace.
V rámci jazykovědy jsou žáci vzděláváni v základních jazykových dovednostech, jež jim umožňují aktivně pracovat s mateřským jazykem po stránce teoretické i praktické.
Literární složka předmětu je zaměřena na uvedení žáků do základů literární historie (seznámení se základními obdobími literárního vývoje a s osobnostmi, které toto období zastupují) a teorie (schopnost rozlišovat základní literární druhy a žánry či interpretovat literární dílo). Nedílným cílem literární složky je rovněž pěstování vztahu ke kultuře a umění, vedení k aktivnímu čtenářství i společné sdílení čtenářského zážitku se spolužáky i vyučujícím.
Ve stylistice získávají žáci kompetence komunikační a tvůrčí, jsou vedeni k samostatnému uvažovaní, ke schopnostem vzájemné a úspěšné komunikace písemné i ústní.
Žáci na vyšším stupni gymnázia navazují na učivo základních škol a nižšího stupně gymnázia. Výuka je postupně přizpůsobována požadavkům nové maturitní zkoušky, proto je u žáků ve větší míře podporována čtenářská aktivita a s tím odpovídající interpretační dovednosti.
Jádrem výuky žáků je rozšiřování a především osvojování znalostí z literární historie (podrobnější seznámení s autory jednotlivých období, větší důraz na mezipředmětové vztahy), teorie (aktivnější práce s literárními texty než na nižším stupni, interpretace) a jazykovědných disciplín (fonetika, fonologie, morfologie a sémantika, syntax, lexikologie, obecná jazykověda). Žáci jsou vedeni k samostatné tvůrčí práci v oblasti stylistiky i v oblasti komunikačních dovedností.
Český jazyk a literatura je neoddělitelnou součástí všeobecného vzdělávání a vytváří předpoklady pro rozvoj klíčových kompetencí, kterými by žák měl být vybaven pro zvládnutí všech vyučovacích předmětů. Kultivuje jazykový projev mladého člověka a přispívá k rozvoji jeho komunikačních dovedností, hodnotových orientací a postojů v oblasti umělecké, kulturní společenské a mezilidské.
Klíčové kompetence předmětu spočívají ve znalosti jazykového systému, zejména v osvojení si pravidel českého pravopisu, ve schopnosti porozumění textu, v lexikální, morfologické, syntaktické a sémantické analýze textu a v praktickém nácviku používání slohových postupů a útvarů.
Literární složka předmětu seznamuje žáka se základním vývojem české a světové literatury v kulturněhistorických souvislostech, vede jej k rozpoznání specifických prostředků uměleckého textu a k vytváření čtenářských dovedností.
Na obou stupních gymnázia a na obou oborech pedagogické školy se žáci zapojují do různých soutěží a olympiád. V prvních ročnících jsou poučeni o základech knihovnictví a zásadách půjčování v Městské knihovně v Přerově. Žáci navštěvují divadelní představení.
Literární a jazykové praktikum (LJP) rozšiřuje učivo českého jazyka a literatury (ČJL) v oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika (PMP). Výuka probíhá v 1. a 2. ročníku daného oboru s hodinovou týdenní dotací. Hodiny LJP mají charakter poznávací: metodika práce s dětmi, literatura pro děti a mládež, ale probíhá v nich také praktický výcvik: vyprávění pohádek, výrazné čtení, přednes poezie. Učitel pracuje s polovinou třídy. V prvním ročníku je výuka zaměřena na zvukovou stránku jazyka: ústrojí hlasové, dechové a artikulační, hlasovou hygienu, vady a poruchy řeči, zvukové prostředky jazyka a na práci s uměleckým textem. Žáci poznají české národní pohádky a vybrané pohádky českých i světových autorů. Pracují s poezií a prózou. Ve druhém ročníku se žáci seznamují s vybranými díly literatury pro děti a mládež: próza s dětským hrdinou, dobrodružná literatura, dětská detektivka, cestopisná literatura atd.
Výuka se realizuje na pedagogické škole.
Vnímat umění je týž složitý proces jako umění vytvářet.
(Emil František Burian)
Zábava a činnost dělají hodiny krátkými.
(W. Shakespeare)
Podle slavných slov Hamleta je divadlo „své době zrcadlem, v němž vidí samu sebe, svou velikost i bídu, a jaká vskutku je“. V divadle můžeme být divákem, který pouze přihlíží, ale i divákem, který se konfrontuje s postavou příběhu. Můžeme kritizovat anebo hledat odpovědi na své otázky. Nejeden klasik řekl, že „Svět je velké divadlo, v němž lidé jsou jako herci“. Právě spleť emocí, vztahů, napětí, očekávání, které můžeme prožívat spolu s herci v divadle, jsou důležitou součástí dramatického umění. A právě těch využívá dramatická výchova.
Dramatická výchova (DV) je jedním z pěti oborů estetické výchovy (vedle výchovy literární, výtvarné, hudební a pohybově-taneční) a je s nimi úzce spojena. DV pracuje se základními výrazovými prostředky divadelního sdělení, kterými je lidský hlas a tělo a je zaměřena na sociální a osobnostní rozvoj jedince.
DV je zaměřena na estetiku umění, osobnost člověka a jeho sociální rozvoj. Tématem a náplní DV mohou být nejen vztahové roviny ve skupině, ale i další obory (ekologie, drogová problematika, vztah k hendikepovaným atd.).
DV z hlediska procesu výuky je učení zkušeností, tj. jednáním a osobním poznáváním sociálních vztahů a dějů. Je založena na prozkoumávání, poznávání a chápání mezilidských vztahů, situací a vnitřního života lidí současnosti i minulosti. Vše se děje ve fiktivní situaci prostřednictvím hry v roli či dramatického jednání v situaci.
Hlavní důraz je kladen na sebepoznání a prožitek v samotném procesu vyučovací hodiny DV. Dále na utváření osobních názorů a postojů, hledání vlastní identity a pravých hodnot člověka. Díky dramatickým hrám, cvičením, hry v roli, je dán prostor, aby se studenti samostatně vyjadřovali a vyzkoušeli si chování a jednání jiné postavy „v roli“.
V hodinách DV mají žáci možnost rozvíjet prvky verbální a nonverbální komunikace. Obohaceni jsou rovněž o práci s loutkou, zástupným předmětem a improvizaci.
Jsou seznamováni s kvalitním literárním, divadelním a filmovým umění. Díky struktuře výuky DV jsou schopni zpracovávat literární témata s cílem divadelního tvaru.
Výuka dramatické výchovy se od „tradičních“ předmětů vyznačuje výraznou mírou projektového vyučování, tedy výuky probíhající delší časový úsek, zahrnující komplex žákových aktivit a vyznačující se předem definovaným tzv. cílem projektu, kam by žákovo úsilí mělo směřovat. Mezi projektové aktivity žáků DV patří:
Praktická maturitní zkouška se skládá u oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika ze dvou povinných částí: z dramatického a metodického výstupu.
U Pedagogického lycea je praktická maturitní zkouška tvořena pouze dramatickým výstupem.
Součástí výuky je povinný dramatický kurz v inspirativním prostředí. Učitel vede žáky k tomu, aby se účastnili mimoškolních odborných seminářů.
Mezi další aktivity pedagogů a žáků DV patří příprava Literární kavárny a Salon.
Výběr učebnic řeší konkrétní vyučující dané třídy.
Doplňková učebnice
